https://goo.gl/images/Spi884
12.01.2020 - ..kruh se tímto uzavřel.. Jokynka ,,druhá" už je opět doma u rodičů... 🖤 Děkuji moc Ivčo za krásnou urničku i za její osobní doručení .. Opět nemohu jinak než doporučit každému v těchto smutných chvílích empatický přístup a profesionální servis pohřebního ústavu PET-PIETA
 
30.12.2019 - dnes jsem jela s 12ti letou fenečkou japan-china Jokynkou mých rodičů (byla to jejich druhá japončička) na veterinu a podvědomě jsem tušila, že výsledné resumé nebude optimistické.. odkládala jsem to, nechtěla jsem rodičům zkazit Vánoce... Chtěla jsem, aby maminka jela se mnou, ale táta aby zůstal doma (jednu mrtvici už měl a strach o něho mě provázel celým dnem..) Krevní hodnoty byly téměř neměřitelné a RTG jasně ukázal nádor... poslední dny nejedla, odcházela nám před očima... takže rozhodnutí bylo jasné, ale podat to mamince tak, aby sama toto zodpověné rozhodnutí přijala - to pro mě bylo psychicky devastující... Nechaly jsme ji ve vedlejší ordinaci s Jokynkou, aby se rozloučily a poté jsme jí s paní doktorkou vysvětlily, že dostane zatím jen anestézii. Až když Jokynka spinkala, poslala jsem maminku do auta a u finální euthanasie už jsem byla sama s lékaři. Hned jsem volala mojí zlaté záchrankové Ivče, že moc prosím kremaci, takže převoz Jokynky a plačící maminky do Letňan, kde si Jokynku v kanceláři převzala moc milá kolegyně Ivči a hned ji uložila do krásného pelíšku.. A nyní nastalo mé charakteristické: ,,A co dál? Přeci naši nebudou bez japánka!!" Mamča seděla v autě, já venku potají volala paní Dolejšové s vysvětlením situace a prosbou, zda neví, jestli někdo nemá aktuálně japančí miminka... štěstí stálo při mě.. a už to šlo ráz na ráz.. Mamka nechápala, proč jsem doslova ,,zaflekovala" auto u prvního bankomatu.. na můj dotaz, co dělám, jsem v letu odpověděla ,,to neřeš" .. pak jsem minula sjezd domů a přistál druhý dotaz: ,,Kam jedeme?" ... ,,Mami, do Děčína, tátovi nic neříkej, vymluv se na cokoli proč nebudeme doma za 15 minut, bez japánka se domů nevracíme, tečka!!" .. Natankovala jsem nádrž, nakoupila zásobu kafe na cestu a jela jsem rychlostí blesku.. Závěrem: doma se táta po prvním pláči, jež se snažil maskovat, už mazlí s ,,Jokynkou třetí", která se oficiáně jmenuje ,,BLACKIE Větrný Skřítek" a shodou okolností má hlavičku absolutně stejnou jako měla dnes zesnulá Jokynka .. Tímto MOC, opravdu MOC děkuji moc milé paní chovatelce Jitce Kučerové (svět je malý, zjistily jsme, že se známe) a paní Olze Dolejšové za ochotu, milá slova a kontakt na paní Kučerovou! 
 

zalovila jsem ve fotoalbech a  zde je rodičů první Jokynka:


2. listopadu 2019 - Památka zesnulých
 
... ráda bych v tento den poděkovala Ivě Bidlové-Janků, majitelce Pohřební služby pro zvířátka PET-PIETA a veterinární záchranné služby PET-MEDIC, rovněž tak celému týmu Krematoria pro zvířata v Praze-Běchovicích. Díky jejich profesionálním službám a vřelému přístupu mohly všechny moje šicunky na této fotografii důstojně odejít na druhý břeh..
a já za to MOC DĚKUJI!
 

 

Dnes 3. 9. 2018  odpoledne odešla na druhý břeh moje Bejbynka - má úplně první šicunka : maminka Lejdynky a Redíčka, babička Brazilky, prababička Vanilky a mých současných miminek.. Byla to holčička s líbeznou povahou, kterou si zamiloval každý, kdo ji kdy poznal... Díky kráse jejího charakteru je můj život už navždy spjat právě se šicunkami.. Odešla na den přesně dva měsíce poté, co zemřela Queenuška - má druhá nejstarší holčička. Od toho dne se Bejbynka začala zhoršovat a během posledního týdne už to šlo prudce z kopce.. Nesnáším tato rozhodnutí, ale nikdy nedopustím, aby kdokoli z mých milovaných trpěl či trávil poslední dny na tomto světě nedůstojně.. Opět moc děkuji Ivče a Pohřebnímu ústavu PET-PIETA a rovněž celému týmu Krematoria v Praze - Běchovicích
     
Dne 3. 7. 2018  naposledy dotlouklo srdíčko mojí Queenušky (Queen Sylva Bohemia Acro *23.2.2004 ). Zemřela doma, v kruhu celé naší smečky. Děkuji Ivčo za Tvou pomoc, že jsi s námi byla až do konce a že ji na poslední cestě doprovázíš právě Ty Vždy mi pomáhá tyto smutné momenty zvládat Pohřební ústav PET-PIETA  která je hlavním partnerem Krematoria v Praze - Běchovicích.  Děkuji, že jste, nikomu jinému bych své lásky na jejich poslední cestě nesvěřila .
 
 
 
 
Dne 21. 5. 2017 zemřela po srdečním selhání moje Joyinka.... ,, Joyinka" - ,,Joylík"  byla moje sluníčko, nesmírně mazlivá, milá, stále taková ,,štěňátkovská" a věčně vrtící ocáskem.. Joyinky popel mám v urničce spolu s Wajtíčkem heart
 

Dne 26.1.2017 dobojoval můj Wajtíček svůj boj s lymfosarkomem.. byl statečný, více jak rok nad touto krutou diagnózou vítězil, byl tak silný, i když pohled na jeho hubené tělíčko byl den ode dne zoufalejší. Jako letální komplikace se přidalo dnes prasknutí rohovky a krvácení, což pro něho muselo být moc bolestivé.. musela jsem rozhodnout a nesnáším tato rozhodnutí, ale trpět u mě nikdy nikdo nesmí.. nechala jsem ho důstojně odejít, v mém náručí, na naší matraci v obýváku, kde tak rád spinkal v peřinách Bude důstojně zpopelněn a jeho urnička bude vedle Džilinky, oba budou stále s námi Broučku můj, chybíš mi, doufám, že jsi přešel most a jsi tam, kde je prý krásně a všichni jsou šťastní..že jsi se setkal s našema doguškama a Derrickem i Džilinkou.. moc v to doufám! Měl jsi krásný život, pomohla jsem ti na svět a i na druhý břeh.. až do konce jsi byl se mnou a se smečkou, to jediné mě drží nad vodou...


28.09.2016 mne opustila Džilinka
...celé dlouhé roky přežívala na Slovensku v množírně, v králíkárně ve sklepě, kde musela rodit jeden vrh za druhým.. poté byla zachráněna a když jsem ji viděla - zuboženou - v adopční nabídce, věděla jsem, že chci, aby dožila svůj smutný život u nás: obklopena láskou, pozorností a maximální péčí. Proběhla kastrace a zároveň odstranění nemocného a velmi bolestivého očíčka, ale stav se nezlepšoval.. začaly se stupňovat záchvaty, dezorientace... vše bylo špatně.. snažím se věřit, že i těch krátkých 5 měsíců si dokázala užít a poznala, co je to být milována. Holčičko moje, chybíš mi... snad jsi tam nahoře potkala Elzičku, Arnýska, Audrynku i Derricka a jsou na Tebe hodní a hýčkají Tě... slibuji, že se jednou s vámi všemi setkám ..


dne 20.04.2007 krátce po poledni naposledy dotlouklo srdíčko mého milovaného dogáčka Arnýska, celým jménem Jch. Arney Sylvadog Bohemia (*09.04.2002). Vzhledem k nálezu při chirurgické revizi jeho bříška a velice špatné prognóze do budoucna (lymfom) mi bylo doporučeno z narkózy ho neprobírat. Krutá diagnóza..za několik měsíců mi zhubnul téměř o 30 kg. Nesnáším tato rozhodnutí, ale kdybych ho nechala probudit, bylo by to pouze mé egoistické rozhodnutí pro svůj dobrý pocit, že Arnýsek žije. On by trpěl a já spolu s ním. Před pěti lety pro mne bylo radostnou událostí přivítat ho spolu s jeho jedenácti sourozenci na tomto světě, nyní bylo mou povinností nechat ho důstojně a bez útrap odejít za jeho maminkou a sestřičkou do psího nebe. Stále ho všude vidím, věřím, že se na mě chodí koukat, že je šťastný a nic ho nebolí. Byl to můj závisláček, ani nevím, kdo byl na kom více závislý, zda on na mě nebo já na něm...asi to bylo oboustranné. Je to moc těžké, moc to bolí, ale život je takový a často nám nečekaně bourá naše sny a přání. Má chovatelská stanice byla založena v roce 2002 právě chovem německých dog. Arnýsek byl můj poslední dogáček, zůstane spolu s jeho maminkou Elzičkou a sestřičkou Audrey navždy v mém srdci a já věřím, že se s nimi jednoho dne setkám. Rozhodla jsem se, že německou dogu si již nepořídím. Budu je vždy obdivovat, ale žádnou z těch mých mi jiná doga nenahradí. Bohužel lidský faktor se na tomto přenádherném plemeni nepodepsal nejlépe a není to zdravé plemeno. Kéž bych mohla všechna vítězství z výstav, všechny ty studené poháry, které mi po Elzičce a Arnýskovi zbyly, vyměnit za jejich zdraví.. Upřímně závidím všem, komu se doga dožila vysokého věku, bohužel těch šťastných lidí není mnoho. Já už nechci toto znovu zažít - pohřbívat psího přítele, který sotva odrostl juniorskému věku..  ,,Sbohem ELZIČKO, ARNÝSKU, AUDRYNKO, dali jste mi strašně moc, NIKDY na Vás nezapomenu, budete navždy v mých vzpomínkách, v mém srdíčku a NIKDY, NIKDO mi Vás nenahradí !" 


Dne 20.03.2005 zemřela moje princezna AUDREY SYLVADOG BOHEMIA (*09.04.2002).

Sbohem holčičko moje, už jste s maminkou zase spolu..... chybíte mi moc lásky moje!

    

20.06.2003 mne opustila Elzička - ,,Gwynet ze Staré Cianky", moje první doguška a zakladatelka mé chovatelské stanice.

Holčičko moje, zůstáváš navždy v mém srdci - navždy ta první a jediná..

 

 

 

TOPlist
aktualizováno: 20.08.2020 23:29:39